Headboy and Headgirl-1. kapitola

12. dubna 2014 v 20:39 | Miss Drami |  Headboy and Headgirl
Nazdar lidi. Vím, že mě asi ukamenujete, protože jsem dlouho nepřidala novou kapitolu. Ale škola je nestvůra a ségra mi platí za to, že ji půjčím počítač. Šetřit se musí XD. Proto vám sem dávám 1. kapitolu Headboy and Headgirl, tak snad si ji užijete.
Vaše Miss Drami
HG
Stála jsem na nádraží 9 a ¾ a usmívala se. Konečně jsem mohla zažít obyčejný školní rok obyčejné čarodějky. Voldemort už neexistoval a s ním i otázky typu: Kde je tajemná komnata? nebo Kde hledat další viteál? Konečně jsem se mohla soustředit jen a jen na učení.
Políbila jsem Rona. Podle mě by se měl líbat každý zamilovaný pár, jenom tak, bezdůvodně. Uviděla jsem Draca Malfoye a usmála se na něj. Teď mi bylo jedno, že mi nadával. Měla jsem tak dobrou náladu, že mi ji nic nemohlo překazit. A navíc jsem věděla, že se změnil a že se nechtěl přidat ke Smrtijedům. Když se začali rekonstruovat Bradavice, přihlásilo se hodně dobrovolníků včetně Malfoye a mě. Harry tam chtěl jít taky, ale po tom všem, čím prošel, byl oslabený a zanedlouho onemocněl. A Ron se (zase) řídil pravidlem: kde je Harry, tam jsem já. Ale i kdyby tam šel Harry, tak si myslím, že by tam Ron stejně nic moc nedělal. To je ale jiné téma.
Když jsme tam byli, rozdělili nás do dvojic. A já byla samozřejmě s Malfoyem. Začali jsme si povídat a on se mi svěřil, že nechtěl být Smrtijedem a že ho k tomu donutil otec stejně jako matku. Věděla jsem, že mluví pravdu. Viděla jsem to v jeho očích. Fakt toho litoval. Docela jsme se skamarádili a někdy jsme si poslali sovu.
DM
Stál jsem na nádraží 9 a ¾ a pozoroval Hermionu Grangerovou. Políbila Weasleyho a já se zamračil. Nesnášel jsem Weaslíka proto, že chodil s Hermionou. Hermionou, kterou jsem miloval, Hermionou, se kterou jsem se začal jakžtakž kamarádit. Otočila se na mě a usmála se. Miloval jsem její úsměv. Už jsem se nemračil a jenom omámeně koukal na její lokny. Na ramena mi dopadla něčí ruka. Matka.
"Miluješ ji?" zeptala se. Nevím, jak to matky vědí, ale vždycky, opakuji VŽDYCKY, vědí, že jsi do někoho zamilovaný.
"Ano" hlesnu. Otočím se a kouknu do matčiny tváře. Jsem asi o hlavu vyšší, takže musí zaklánět hlavu, aby se mi koukla do očí. Měla víc vrásek, než před válkou. Vlastně před válkou žádné vrásky neměla. Teď jich měla hodně, ale i tak byla krásná.
"Vím, že bude tvoje. Cítím to," usmála se na mě. "Všechno vyjde, neboj. A teď jdi, jinak ti ujede vlak" dala mi pusu na tvář. Byl jsem její jediná rodina a moc se mi ji opouštět nechtělo, ale musel jsem dokončit 7. ročník. A navíc měla sestru Andromedu, takže jsem nebyl její jediný žijící příbuzný.
HG
Seděla jsem v kupé s Ronem, Harrym, Lenkou, Ginny a Nevillem a četla si knížku.
"Hermiono pojď ven. Na chvilku" ozval se Ron. Šli jsme uličkou a Ron mě vtáhl do prázdného kupé. Začal mě líbat.
"Rone… Rone… RONALDE!" křičela jsem. Nereagoval. Líbal mě na krku a chtěl mě svlíknout. Udělala jsem to, co mi přišlo na rozum jako první.
"JAU!" Vykřikl Ron a na jeho tváři se objevil otisk mé ruky. "Proč mi dáváš facky?"
"Protože, Ronalde, jsme ve vlaku. A pokud chceš sex, tak si jdi za Levandulí!" křičela jsem. Byla jsem vzteky bez sebe. Přece jenom jsem se mýlila: mou náladu něco pokazit mohlo.
"Tak si za ní půjdu!" a s těmi slovy se otočil a šel ven. "A co TY tady pohledáváš, Malfoyi? Copak ses nedoučoval u Voldemorta?"
"Možná ano. A pokud nezmlkneš, tak na tobě vyzkouším pár kouzel, které mě naučil" jeho hlas zněl ledově. Když Ron odešel, začala jsem brečet. Chtěla jsem, aby bylo moje poprvé s Ronem* speciální, ne aby to bylo tehdy, kdy se mu zachce. Už dlouho se hádáme. Prostě se někdy nedokážeme domluvit. Závidím Ginny a Harrymu. Oni se nikdy nehádají.
DM
Vešel jsem do kupé, kde brečela Hermiona.
"On ti za brek nestojí" chlácholil jsem ji.
"Já vím. Já jenom… Nevím, prostě brečím. Poslední dobou se strašně hádáme. A já uvažuju, že bych mu dala kopačky, pokud se nezlepší" s poslední větou mi poskočilo srdce. Mám šanci! MÁM ŠANCI! Ale jen pokud bude Weasley pořád egoistický idiot. Objal jsem ji kolem ramen. Asi bych neměl být tak veselý, když Hermiona brečí, ale prostě mi to nešlo z hlavy. A já uvažuju, že bych mu dala kopačky… pomyslel jsem si. Pokud se nezlepší, řekl hlásek v mé hlavě, který jsem potlačil.
Když se uklidnila, vzhlédla ke mně a řekla: "Je poznat že jsem brečela?"
"Ani ne" odpověděl jsem jí.
"Tak já už půjdu," vstala, upravila si vlasy a odešla.
HG
Vešla jsem do kupé. Kouzlem jsem se převlékla do školního hábitu. Sedla jsem si k oknu a pozorovala pole. Nechala jsem myšlenky plynout neurčitým směrem. Nevím proč, ale myšlenky se pořád vracely k Dracovi.
Zanedlouho přišel Ron, sedl si ke mně, objal mě kolem ramen jako Draco a koukal se z okna se mnou. Otisk mé ruky tam nebyl, i když tvář byla lehce červená. Konečně jsem uviděla Bradavice. Byla tam…
"Nová věž!" vykřikla Ginny a ukázala na skleněnou věž. Byla vážně skleněná. "K čemu slouží?"
"McGonnagalová nám to nejspíš řekne," řekne zasněně Lenka.
*Bylo to její POPRVÉ S RONEM. Svoje úplně poprvé vám možná prozradím v jiných kapitolách. (Jsem mrcha, vím XD)
poznámka autorky: HG znamená z Hermionina pohledu a DM z Dracova pohledu
 

Buď první, kdo ohodnotí tento článek.

Komentáře

1 GoGosen GoGosen | Web | 12. dubna 2014 v 20:47 | Reagovat

Moc pěkné:)

2 Dom.. Dom.. | 30. července 2015 v 19:51 | Reagovat

Začíná to fakt dobře! O_O Co takhle pokračovat :-D Né vážně, takovou povídku na téma Dramione jsem ješte nečetla a byla bych fakt ráda kdyby jsi pokračovala :) zatím je fakt skvělá!

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama